Litoměřice - Základní umělecká škola v Litoměřicích o sobě dává vědět hned zpočátku roku.  Po nedávném koncertu v Terezíně připravuje na středu 31. ledna  koncert svých absolventů.  Večer plný hudby začíná v litoměřickém Divadle K. H. Máchy o půl sedmé. 

      "Koncert přivede na jedno jeviště v jeden čas  bývalé žáky naší školy, kteří se po jejím absolvování  dál věnovali hudbě a jsou aktivními hráči či zpěváky,“ říká iniciátor akce, sám bývalý žák a nyní  učitel ZUŠ Jakub Kacar, kterému se podařilo na svůj záměr získat příspěvek z Nadačního fondu Hennlich.  Jakub dodává, že mnozí z absolventů se vlastně vracejí na pódium, kde kdysi s hudbou začínali.  Koncert je ovšem věnován i současným žákům a jejich rodičům, kteří tak mají možnost poslechnout si, kam až snažení jejich ratolestí může jednou vést…

       A na co se diváci mohou těšit?  V podání několika desítek účinkujících uslyší skladby různých žánrů, klasických i moderních. Zazní  přitom hudební nástroje všech nástrojových skupin – počínaje strunnými,  přes dechové až po bicí, např. exotickou marimbu.  K lahůdkám středečního večera bude patřit mj.  úžasné houslové dílo pro housle od C. Sain-Saens „Tzigane“ v podání studentky HAMU Nelly Helclové.  

 

MIROSLAV ZIMMER   

 

Litoměřice - „Hej mistře!“ , neboli „Česká mše vánoční“, lidově ‚Rybovka‘ byla opět součástí Vánočního koncertu, který už počtvrté v Litoměřicích připravila zdejší základní umělecká škola.  Dílo, které Jakub Jan Ryba napsal už v roce 1796,  předvedlo více než osmdesát účinkujících.  Spojili k němu síly ve dvou tělesech – o hudbu se postaral Symfonický orchestr ZUŠ, o zpěv Festivalový sbor Litoměřice, obojí pod taktovkou dirigenta Jiřího Knotteho.  V sólových partech tradiční skladby se představili Jana Červinková, Lenka Schützová, Vít Šantora a Radek Krejčí.   

 

‚Rybovka‘ ale nebyla jediným číslem programu. Už v první části večera zněly skladby klasické i z oblasti populární hudby. Návštěvníci tak měli možnost vychutnat si třeba známou arii „Měsíčku na nebi hlubokém…“  z Dvořákovy opery Rusalka v podání výtečné Jany Červinkové, Vangelisovo „Dobytí ráje“, nebo Cohenovo „Hallelujah“, které za doprovodu orchestru i sboru zazpíval Zdeněk Jelen. 

 

„Rybova mše moc potěšila, je pro mě je symbolem Vánoc, miluji nejen tu hudbu, ale i její text, má pro mě hluboký význam,“ svěřil po koncertu své pocity student Antonín Štěpanovský. Spokojena byla i ředitelka  ZUŠ Dominika Valešková, v jedné osobě organizátorka i účinkující. 

 

„Plný sál, výborné muzikantské výkony, hezká atmosféra v publiku i na pódiu - co víc si přát. Program jsme sestavili tak, aby gradoval a to se , myslím, také podařilo."

 

Koncert, který příjemně navodil čas blížících se svátků,  zakončili účinkující staročeskou vánoční písní z 15. století  "Narodil se Kristus Pán".

Text a foto Miroslav Zimmer

 

Odkaz na fotogalerii

MIROSLAV ZIMMER

     Litoměřice - Žhavý „Uherský tanec  č.5“  pod taktovkou Matthiase Herbiga  a v podání  několika desítek  mladých českých a německých hudebníků zakončil v neméně žhavém nedělním odpoledni „Litoměřickou letní filharmonii 2017“ (LLF).  O tom, že se její třetí pokračování vydařilo,  svědčí mj.  fakt, že si publikum v téměř zaplněném letním kině vytleskalo ještě přídavek.  Vlastně dva - protože dvě dirigenti  samozřejmě nemohou řídit filharmonii současně… A tak Chačaturjanův  „Šavlový tanec“  patřil Jiřímu Knottemu,  zatímco závěrečný sbor z Verdiho opery Nabucco Matthiasi.  

    Hudební „Putování po Evropě“  provedlo posluchače symbolicky starým kontinentem – ve skladbách 14 evropských autorů počínaje Beethovenem,  Griegem a Suchoněm až třeba po Jaroslava Ježka,  rockovou Metallicu v úpravě pro smyčce či Queen.  Na pódiu letního kina se v horkém nedělním odpoledni  s orchestrem vystřídali sólistka opery z Chemnitz  s okouzlujícím sopránem Guibee Yang,  kapela Schizzo Band,   čtveřice dívek Daisies zpívající swing a  padesátičlenný sbor složený ze zpěváků a zpěvaček několika souborů z Litoměřicka.  

       Spojení, které ‚frčí‘ 

     „Repertoár jsme tvořili tak, že každý navrhl něco, co by rád  a pak jsme licitovali, co zařadit či vyřadit.  Hráči jsou různé technické úrovně, ale každý má svého mentora, který jim poradí fígle jak na to.  A spojení  napříč žánry, orchestry,  městy i regiony dnes ‚frčí‘ a funguje,“  říká dirigent Jiří Knotte z teplické konzervatoře a připomíná v té souvislosti dnes už legendární počin České filharmonie.  A fungovalo to i v Litoměřicích!  Při unikátní akci, která  by se jen těžko uskutečnila bez vstřícného přístupu a podpory Sdružení Euroregionu Labe-FMP Interreg VA, Sächsischer Musikrat a Města Litoměřice!                                                             

     „Je to o souhře a vzájemném naslouchání, o přístupu dirigentů. Na konci je z toho něco úžasného. A  taky pocit dobré práce,“ shodují se o LLF violoncellistka Marie Puldová a Klara, jedna ze saských houslistek.  

 

Masaryčkou zněl Beethoven

    Celý pátek a v sobotu dopoledne se mladí muzikanti z uměleckých škol z Litoměřicka, teplické konzervatoře a saských hudebních škol z Míšně, Draáďan, Radebeulu a Freibergu sehrávali v areálu ZUŠ.  Společně, pod střechou stanového přístřešku,  i jednotlivě po nástrojových sekcích v sálech a učebnách školy. Podobně jako při vydařeném dubnovém soustředění v zámku v saském Colditzu.  Masarykovou ulicí, v blízkosti velmi frekventované silnice , občas i s kulisou vlaku a závor,   zněl Beethoven, Mozart, Brahms…  Potom se dění přestěhovalo do letního kina na Střeleckém ostrově.  Doslova mravenčí práce se pak zúročila v nedělním koncertu. 

    „Jsem nadšená, zkrátka úplně paf,  užívala jsem si i takové detaily, které se na zkouškách nedařily, jako jsou tremola a dlouhé tóny na koncích.  Teď se najednou  mladým jakoby otevřely uši, byli koncentrovaní a vše do sebe hezky zapadalo, “   pochvalovala si  po nedělním koncertu Adela Drechselová, koncertní mistryně  Drážďanského orchestru,  která v Litoměřicích hrála první housle.  Zároveň ocenila, co vše organizátoři tak velké akce museli pro její zdar zvládnout. 

 

Překvapení pro Matthiase

    „Byl to náročný víkend ,  ale výsledek, myslím,  stojí za to,“ komentovala litoměřické soustředění,   ředitelka ZUŠ Dominika Valešková.  Dodává, že velkou měrou k tomu přispěli oba dirigenti. „Velmi si rozuměli, jak hudebně, tak i lidsky.  A bylo na znát na celkové atmosféře zkoušek i koncertu.“

    „Když skladbu ‚trefíte‘, musí vás obejít, jak u vás říkáte, ‚husí kůže‘,  prozradil při zkouškách něco ze svých zkušeností Matthias.  Od pořadatelů a muzikantů si za to v závěru nedělního koncertu vysloužil sladké překvapení - dort  v podobě husí kůže. 

 

     Litoměřice - Každá škola má v závěru roku své absolventy  a  litoměřická ZUŠ není výjimkou.  V hudebním oboru jich měla celkem třináct a ti své  schopnosti předvedli na absolventském koncertu v Máchově divadle.  A nutno podotknout, že učitelům,  kteří  je řadu let vedli,  rozhodně ostudu neudělali.  Hudbou nabitý večer přinesl zážitek i všem, kteří se na mladé muzikanty přišli podívat. Hrála se klasika i některé muzikálové kusy. O temperamentní závěr se postaraly sestry Minářovy, které  překvapily  posluchače  Sheeranovou skladbou  Galway girl  ve vlastní úpravě pro klavír a marimbu.  

 

    Čtvrteční koncert měl podle Adolfa Škardy téměř profesionální úroveň.  „Tak mě napadá, že často zveme do Litoměřic umělce odjinud,  přitom  ale nevíme  a nevyužijeme  to, co máme doma,“   tvrdí známý  litoměřický muzikant.

 

   „O mladých se v dnešní době říká, že jsou povrchní, ale tihle naši žáci nám dokazují, že to není pravda.  Jsou  talentovaní  i pracovití, vzdělaní i moudří. Dokážou na sobě tvrdě pracovat.  A to je naše naděje do budoucna,“  uvedla na koncertu v divadle  ředitelka ZUŠ Dominika Valešková.

 

     A kdo tedy absolvoval? Tomáš Cibulka (sax-učitel J.Vavroušek), Adéla Grindlerová  a Jakub Hanč (oba klavír-uč. D. Chyňavová), Nikol Loskotová  a Ludmila Landová (violoncello-uč.J.Šillerová), Markéta Hlaváčková (klavír-uč.H. Šarochová), Markéta Černá (zobc.flétna-uč.H. Přeučilová),  Marie Kirschnerová a Klára Legnerová (zpěv-uč. J. Červinková), Adéla Kubincová (příč.flétna-uč. I.Krmíčková), Lukáš Kacar (viola-uč. M. Roček) a Zuzana Minářová (klavír-uč.M. Moravcová, marimba-uč. P. Šimberský) a Markéta Minářová (klavír).  

 

      Někteří absolventi budou ve studiu hudby pokračovat, ať už samostatně, nebo při jiných oborech. Violoncellistku L. Landovou, která nedávno získala stříbro na národní soutěži, láká věda,  na hudbu však prý určitě nezapomene...

 

                                                                        TEXT A FOTO:  MIROSLAV ZIMMER

 

    „Jak vás to učili, když jste byli malí…? Paci paci. A pořádně!“  Vyzval publikum v závěru středečního večera na Hradě v Litoměřicích kapelník Zdeněk Růžička.  Lidé tak v rytmu známého rokenrolu vytleskali Junior Band – orchestr, který tvoří žáci litoměřické základní umělecké školy. Potlesk ovšem nepatřil jen zmíněné kapele, ale i dalším účastníkům ‚Koncertu orchestrů ZUŠ‘. V úvodu to bylo pětičlenné seskupení, které si říká Nezrychluj! inklinující k jemnému modernímu jazzu. S rockovějším pojetím přišla na pódium kapela Schizzo Band, která nedávno uspěla v krajské soutěži orchestrů ZUŠ a pojede v květnu reprezentovat Litoměřice v ústředním republikovém kole. Zaujala např. úpravou lidové „Ej, padá rosenka“,  v pojetí , které proslavila  Hladíkova kapela Blue Effect.  

    Po přestávce  rozezněli žáci Hrad zvukem saxofonů. Kvarteto vedené učitelem Jaroslavem Vavrouškem ukázalo, že dobře zvládne klasiku i swing.  Čtyřlístek kapel uzavřelo již zmíněné vystoupení patnáctičlenného Junior Bandu.   Bylo obdivuhodné, jak si mladí poradí s náročnými party jazzových standardů, třeba v Rodgersově My Funny Valentine, Riově Tequile nebo Jobimově Dívce z Ipanemy.

    Mezi vystoupením jednotlivých skupin a orchestrů zpestřili hudební večer svým vystoupením v sólovém populárním zpěvu  L.Jelenová, J. Opočenská, M. Sluka, Z. Kodešová a V.Horáková.  Příprava koncertu po hudební i organizační stránce nebyla vůbec jednoduchá, a to nejen pro mladé muzikanty, ale i pro pedagogy, kteří je vedou.  Dík zaslouží i hrad se svým zázemím.

   Budovat  orchestr je  svým způsobem  sysifovská práce.  Sotva to jedny naučíte, už odcházejí a nastupují druzí, míní kapelník Junior Bandu Zdeněk Růžička.  Už se mu prý  takto  ‚obměnili‘  třikrát za třináct let.  Ale marná práce to určitě není. Přináší radost jemu i žákům a vlastně i posluchačům. „Radost z dobré živé muziky,“  jak dodal v závěru při středečním ‚hradního‘ koncertu.

Miroslav Zimmer