Tři tisíce šest set třicet korun – takový je výtěžek benefičního představení „Hotel mezi dvěma světy“, které litoměřické Mladivadlo odehrálo v pátek 17.května v Divadélku Minimax ve prospěch Hospice Sv. Štěpána v Litoměřicích.

   „Jako nestátní neziskové zařízení, které se bez dotací a pomoci dárců neobejde, jsme vděčni za každou pomoc. Na to, že se hrálo v tak malém divadelním prostoru, je vybraná částka skoro neuvěřitelná, “ komentovala  počin mladých divadelníků Renata Kutina Vášová z hospice s tím, že peníze použije zařízení na péči o pacienty. (Mimochodem, přibližně tolik stojí jeden den hospicové péče.)  

   Mladivadlo, které je ‚odnoží‘ literárně dramatického oboru naší základní umělecké školy, nastudovalo představení  pod režijní taktovkou Lenky Pařízkové.  Francouzský autor E. E. Schmitt  se v „mysteriózní komedii“  dotýká zásadních existenciálních otázek.  Hrdinové příběhu  se ocitají v podivném "hotelu", který nemá vchod ani východ.  Nikdo z nich netuší, jak se vyvine jejich osud. Vrátí se zpátky na zem nebo pojedou hotelovým výtahem "tam nahoru"?  Místo recepčních totiž o ně pečují  lékaři v čele s záhadným doktorem S.  

     Se svými rolemi se výtečně vypořádali Jan Svoboda, Petra Vališová, Alena Svobodová, Tereza Vodseďálková, Eliška Vytrhlíková, Barbora Prokůpková, Kamila Hejhalová a Audrey Wangle. Jestli jsem dobře počítal, divácký potlesk za herecké výkony vydal na 'čtyři opony'... 

 

Text a foto Mirek Zimmer

     „Institut“  je hra, kterou nastudovali mladí herci  kolem literárně dramatického oboru litoměřické ZUŠ.  Premiéru měla v pátek 22.března v Divadle Minimax a bude želízkem Litoměřických na dubnové postupové přehlídce „Přemostění“ v Mostě.  Hra staví na určitém druhu manipulace,  divák z ní cítí závan hororu.   V rámci ‚Institutu  krásy’ je člověk totiž jen číslem, plastické operace jsou uzákoněny jako povinné a kdo z ‚pacientů‘ se odmítá podrobit,  může být ‚vyřazen‘, ‚skartován‘ (zlikvidován). 

    „Hra v nás uzrávala dva roky,  inspiroval nás text dramatičky Nell Leyshon „Beauty Manifest“, který jsme si sami přeložili.  Z původního textu však nezůstal kámen na kameni, z jakési ‚agitky‘ proti celospolečensky vyzdvihované kráse a dokonalosti jsme se propracovali až k autorské hře, která chce ukázat , k čemu může vést útlak a manipulace se společností,“  říká vedoucí LDO ZUŠ Lenka Pařízková.  "I když současná podoba inscenace je dílem celé skupiny, přece jen největší zásluhu na ní mají  moji ‚nejstarší‘  studenti Tereza Piskláková a Kamila Hejhalová, kteří zároveň patří k hlavním postavám." 

    Vedle výkonů mladých herců - zmíněné Terezy s Kamilou, dále Gabriely Sokolové, Viktorie Klepetkové, Anny Zázvorkové, Terezy Vodseďálkové a Jana Svobody,  zaujala režier a dramaturgie včetně pojetí scény jako pravoúhle vytyčené a orámované arény.  Diváci v závěru soubor několikanásobně vytleskali.  Doufejme, že podobně Litoměřičtí zapůsobí i na mostecké přehlídce.  Inscenace bude mít v Minimaxu reprízu 3. dubna od 18 h. Další termíny jsou v jednání, zřejmě další příležitost  bude na červnovém Divadelním pikniku.

      K dobrým zprávám z LDO naší školy patří určitě i úspěch představení "Výhledově budeme všichni šťastní" na nedávné postupové přehlídce v Lounech. "Dostali jsme doporučení na celostátní přehlídku divadel poezie Wolkrův Prostějov, kam byla také nominována naše studentka Petra Vališová s přednesem úryvku z knihy "Pan Kaplan má třídu rád".  V divadelním představení, které je montáží textů kapely Mňága a Žďorp a které zahrajeme v Litoměřicích v druhé polovině dubna, vystupují Marek Matuška, Barbora Havířová, Gabriela Sokolová a Eliška Švecová.

 

Text a foto: Miroslav Zimmer
 

Život jako sen, bajka, muzikál i pohádka, někdy ovšem hororová… Tím vším se nechali inspirovat žáci litoměřické ZUŠ tanečního a literárně dramatického oboru. V představení nazvaném „Dotek“ se ve středu večer v Máchově divadle v Litoměřicích vystřídalo téměř šedesát účinkujících, od mladších až po ty odrostlejší. Početné publikum si tak mohlo vychutnat třeba příběhy o samotě, myšce v trolejbuse, dvanácti měsíčkách, o síle doteku v lidském bytí, mohli nahlédnout do nitra dospívajících v abstraktní autorské ročníkové inscenaci nazvané „Já“, nebo zamyslet se nad tím, co se děje s člověkem, když je vtažen do reality a soukolí problémů a strachů.

Nakonec ale vše dobře dopadlo, stejně jako i celé představení, jehož režii i choreografii si vzaly – ve spolupráci s žáky, za své pedagožky Lenka Pařízková, Natálie Matysková, Valerie Žáčková a Pavla Boučková.

Zmíněné obory se veřejnosti představily už čtvrtým rokem. S tématem přišla Valerie, která se ujala i většiny choreografií, Lenka pak hlavně autorské žákovské inscenace i poetických výstupů. „Je to zajímavé a obšírné téma, které skýtá hodně možností a zrálo už od konce minulého školního roku,“ shodují se pedagožky.

„Ti mladší byli bezprostřední a ukázali, že je to ohromně baví, ti starší mě zas překvapili nejen výkony, ale i hloubkou pohledu, co vše prožívají a čím si musí projít, aby se dostaly do světa dospělých,“ ocenila představení „Dotek“ jedna z návštěvnic Petra Smetanová.

Text Miroslav Zimmer

 

   „Půjdem spolu do…divadla“ – tak  nazvali večer plný scének, pantomimy i přednesu  mladí, kteří navštěvují literárně dramatický obor  ZUŠ v Litoměřicích.  Ne vše se  odehrávalo na „prknech, jež znamenají svět“ – tedy v Divadle K.H. Máchy.  Žáků ZUŠ byl ve čtvrtek 13.prosince plný celý stánek Thálie. 

   Úvod patřil nejmenším s verši na zimněvánoční téma. Šest pantomim na pódiu pak předvedli ti zkušenější.  Nápadité etudy situované např. do výtahu, restaurace, baru,  selfie  "Foto, prosím!",  nebo akční  dívčí úklidová četa v etudě „Umění úklidu“  diváky v sále příjemně překvapily a pobavily.  Programem vtipně provázel již ostřílený Tomáš Hart, který se  postupně 'přikrašloval', takže v poločase večera už připomínal pěkně vyšňořený vánoční stromeček.

    Druhá část se přenesla do dalších prostor divadla - hudba v podání žáků p.uč.Ivany Krmíčkové a Hany Přeučilové do foyeru a pak i do ‚modrého salónku‘, kde však programu dominoval „Literární dýchánek“. Ten účinkující spojili hlavně s přednesem i čtením.

   „Základem programu byla pantomima, které jsme se věnovali už na soustředění v Řehlovicích.  Dál jsme vybírali z toho, co děti mají hotové a ještě to nikde nepředvedly,“  přiblížila krátce dramaturgii večera Lenka Pařízková,  která se spolu s Pavlou Boučkovou a Alešem Pařízkem  už řadu let věnuje dětem v ZUŠ. Zmíněný obor letos v naší ZUŠ navštěvuje téměř 120 dětí.

 

Text a foto: Miroslav Zimmer

Wolkrův Prostějov je přehlídkou recitátorů a divadel poezie od 15 let, kam postupují jednotlivci a soubory z krajských přehlídek. Letos se krajské přehlídky zúčastnila Kamila Hejhalová s textem J. Žáčka „Chůze lesem“ (s tímto textem již získala ocenění na celostátní Pedagogické Poemě) a paní učitelka Lenka Pařízková, která s textem M. Szczygiela „Žena, která špehovala sama sebe“ byla nominována do Prostějova.